K bohatství jsme se drali,
umírali hojností.
Všechno jsme si dali,
Přišli o své milosti.
Lezla jsem po laně
Do klícky zlaté,
Jezírko pro laně
Vždycky mě zmate.
Když v jeho odrazu
Tak čistém a upřímném
Místo faunů a víl
Na sebe pohlídnem.
Nebudem už nikdy tím,
Čím jsme si mysleli,
Už znovu se nevznítím,
Sny už mi shořely.
Necítím vděčnost,
A přesto děkuji,
Za hojnost, za moudrost,
Za to že miluji.
Copak si královna
Může ještě něco přát?
Když záda svá narovná,
Ucítí chlad.
Všechno už mám
A pořád něco schází,
Cokoli vzdám
Za trochu tvých sazí.
Oheň. Plameny. Žhnutí.
Sraž mě na kolena,
Pošli mě do boje,
Tisíckrát pokořená,
Ať tisíckrát jsem tvoje.
Místo štěstí extázi,
Místo hanby pýchu,
Koloušky ve mlází
Pozorovat v tichu.
Zastav mi dech
A nauč mě znovu žít,
Pod prsty mech,
Za svou hvězdou jít.
Volám tě. Odpověz.
Teď umírám v tichosti.
Lípa, černý bez,
Nestačí mi k radosti.
Dej mi prosím, aspoň naposledy,
Pocítit, jaké je skutečné toužení,
Mráz, sněhy, pevné ledy,
Horkost Lásky a srdce bušení.
Žádné komentáře:
Okomentovat