Je to jako truchlit po někom, kdo nezemřel.
Je to jako ztratit kus sebe.
Krásná představu o dokonalém momentu se musí rozplynout.
Byla s tebou tak dlouho, že se stála křišťálem a ty musíš vynaložit všechnu sílu, abys rozbil to nejkrásnější, co jsi měl.
Všichni kolem tebe říkají, že to nikdy nebylo skutečné. Tak proč to tak bolí?
Vzdát se.
Vyvěsit bílou vlajku.
Už naposledy říct, že je konec, že už máš dost.
Začít slavit, že už je po všem a že z MOŽNÁ uděláš NE, že se z nejistoty stane jistota.
A tvé srdce už nebude bolet, protože bude prázdné.
Žádné komentáře:
Okomentovat